Beskydy byly v minulosti oblastí s bohatou a dlouho přežívající tradicí lidové kultury. Jejím nositelem vždy byly a jsou soubory písní a tanců, které své interpretace lidové kultury předávali na řadě folklórních festivalů. Ondrášovské slavnosti měly ale zcela specifickou motivaci. Jejich první ročník se v roce 1965 připravoval u příležitosti 250. výročí úmrtí zbojníka Ondráše, janovického rodáka. Na dvoudenní akci se tenkrát prodalo 1769 vstupenek a na programu byla nejen vystoupení taneční a hudební, ale také divadelní hra „Ondráš z Janovic.“

Divadelní představení Ondráš z Janovic 1965

V roce 1971 se slavností zúčastnil rekordní počet souborů – 17. Mezi nimi také SLPT Olza z Českého Těšína, Slezan z Českého Těšína, Soubor Ládi Ševčíka z Ostravy, Javořina z Rožnova, Hanačka ze Slatinic nebo Vsacan ze Vsetína.

Od druhé poloviny sedmdesátých let se náplň slavností soustřeďovala především na nedělní pořad, který dostával stále více ideologicky vyhraněný charakter. Ze sobotních programů ustupuje zbojnická tematika a je doplňována, případně zcela nahrazena medailónky hostujících souborů z jiných národopisných oblastí.

Poslední ročníky slavností byly negativně ovlivněny malou návštěvností, kterou mnozí připisovali programové struktuře poplatné soudobé ideologii. Svou roli ovšem sehrálo i počasí, které slavnostem zřídka kdy přálo. Přesto se na prknech Hradiska představila i v tomto období řada souborů domácích i zahraničních, mezi nimiž nechyběl ani janovický Ondrášek. Přesto, že roce 1992 byl program hodnocen jako jeden z nejzdařilejších, a dokonce ani nepršelo, historie slavností se toho roku uzavřela.