První obnovený a zároveň 27. ročník celkově připadl na 8. září 2018. Podařilo se jej zorganizoval po téměř třicetileté pauze včetně původního místa konání – přírodního amfiteátru Hradisko.
Novodobá historie slavností začala velkolepě, a to nejen jako přehlídka tanečníků a muzik. Slavnosti nabídly návštěvníkům celodenní program. Ten zahrnoval jedinečnou výstavu slavných janovických rodáků, kteří svou tvorbou či působením překročili pomyslnou hranici obce Janovice a také jarmark v centru obce, kde se prezentovali renomovaní rukodělní řemeslníci a výrobci. V 10.00 hod. odhalil starosta obce spolu s Lašškým králem sochu zbojníka Ondráše, kterou vyrobil p. Luděk Vančura z Ostravice. Velkým zklamáním bylo zrušení krojovaného průvodu účinkujících od hostince Ondráš do Hradiska z důvodu nepříznivého počasí, kvůli kterého organizátoři prožili nejednu krušnou chvilku. Třeba neplánované vytírání a sušení podia v Hradisku.
Odpolední program začal znělkou „Ondráš, Ondráš“, kterou pro festival zaranžoval Přemek Verlík a nahrála cimbálová muzika Zbujnik pod jeho uměleckým vedením. Pak už se Hradiskem pod rukama p. Aleny Heryanové, vnučky p. Boženy Peterkové, rozezněl zvon ze zvonařské dílny v Brodku u Přerova a všechno mohlo vypuknout naplno. Na podiu se postupně vystřídaly soubory domácí (Javorník a Javorníček, Olza a Lipka, Dunajec, Ondráš a Ondrášek z Janovic a Zbujnik) i zahraniční hosté z Polska (Hajduki), Slovenska (Kysučan a Bobule) a Moldávie (Romanita).
Zavzpomínat na folklórní tradici v Janovicích přišli i významní hosté, zejména potomci zakladatelů slavností, sourozenců Kozlových. Kromě p. Heryanové jsme přivítali i dalšího vnuka p. Peterkové, Mgr. Pavla Peterka a pravnučku Anny Dřevjané p. Evu Hrdinovou. Téměř inkognito přijela do Hradiska i p. Božena Hradilová, dcera Karla Kozla.
Slavnosti v číslech
- 230 účinkujících
- 13 řemeslných stánků
- 31 prodejních stánků
- 8 hodin programu
- téměř 4 hodiny po programového veselí s živou hudbou a bohužel taky 4 hodiny deště.
